Každý z nás se už určitě nesčetněkrát dostal do situace, kdy na flopu čelí sázce od protihráče po jeho pravé ruce, který navyšoval před flopem. Do situace, kdy vám intuice napovídá, že se jedná jen o pouhý continuation bet sloužící k shrábnutí nevině vypadajícího banku. Nabízí se několik možností - buď můžeme od naší intuice upustit a své karty zahodit či můžeme soupeře navýšit a nebo sáhnout po zbrani jménem floating. A právě okolo floatingu se bude točit celý následující článek.
Co je floating?
Floating je pokročilá technika blafování, jejímž cílem je během flopu a turnu přesvědčit soupeře o tom, že držíme lepší karetní kombinaci než on a skončit partii ještě před poslední vyloženou kartou, tedy riverem. Prakticky se jedná o dorovnání soupeře (na kterého máme pozici) na flopu s tím, že vsadíme na turnu, pokud soupeř turn checkne. Soupeř poté v domnění, že slowplayujeme dobré karty, nebo reprezentujeme alespoň pár, nejpravděpodobněji na naši sázku položí, neboť ho flop, resp. turn zcela minul a my vyhrajeme jak jeho navýšení před flopem, tak i jeho continuation bet.
Jde tedy o trochu jinou formu blafu, než je navýšení soupeře rovnou na flopu, při které riskujeme, že soupeř drží opravdu silné karty a dorovná nás nebo znovunavýší, hrozí tedy zbytečná ztráta peněz. Když floatujeme, sice soupeři dáváme kartu zadarmo k vytvoření silné kombinace, ale zato máme na turnu mnohem lepší představu o síle soupeřových karet. Pokud bude soupeř sázet i nadále na turnu, bude pro nás velmi jednoduché karty zahodit.
Malý příklad floating vs. klasický blaf
Úspěšná hra
Řekněme že jsme na buttonu a dorovnáme s 
navýšení 4BB soupeře z cutoffu s 
před flopem, ostatní hráči své karty složí (cutoff je místo před buttonem). Flop přinese 
. Soupeř vypouští svůj continuation bet o velikosti 7BB (pot byl před jeho sázkou 8BB+SB+BB).
- klasický blaf: Víme, že soupeř hraje solidní tight/aggressive hru a cítíme, že ho flop minul. Rozhodneme se ho navýšit, navyšujeme tedy na 21BB (trojnásobek jeho sázky) a soupeř své karty skládá. Od soupeře jsme tedy získali 11BB s tím, že jsme riskovali 25BB.
- floating: Stejná situace, jen se rozhodneme soupeře floatnout, dorovnáváme tedy 7BB a čekáme na turn, který přinese
. Soupeř je teď přesvědčen, že mu A-high nestačí, proto raději volí check a partii vzdává. My reagujeme sázkou 14BB (sázíme tedy sázku o velikosti 2/3 - 3/4 banku) a soupeř pokládá. Získali jsme tedy od něj taktéž 11BB, opět s tím, že jsme riskovali 25BB.
Neúspěšná hra
Dejme tomu, že se nacházíme v úplně stejné situaci jako v předchozím případě, jen s tím rozdílem, že soupeř drží 
. Na flop přijde opět a soupeř opět vypálí sázku 7BB.
- klasický blaf: Opět máme neodbytný pocit, že se jedná jen o pouhý continuation bet a navyšujeme soupeře na 21BB (trojnásobek jeho sázky), ovšem soupeř nás znovunavýší na 60BB a my své karty položíte. Ztratíme tedy celkem 25BB.
- floating: Opět stejná situace ale s použitím floatingu. Dorovnáme soupeřovu sázku 7BB a turn přinese . Ale soupeř pokračuje v sázení a sází 16BB (tedy zhruba 2/3 banku). My jednoduše své karty zahazujete. Ztrácíme tedy jen 11BB.
Výsledek
Aplikováním dvou různých způsobů blafování na tutéž situaci, přičemž v jedné hře náš blaf bude úspěšný a v druhé naopak, vychází, že s floatingem vyhrajeme 11BB a prohrajeme 11BB, jinými slovy zůstaneme na svém. Ovšem s použitím čistokrevného blafu vyhrajeme 11BB a prohrajeme 25BB, budeme tedy 14BB v minusu.
Tento výsledek ale neznamená, že se blafovat nevyplácí a že bychom od teďka již měli používat jen floating - naopak bychom tyto dva způsoby obrany měli mixovat a stávat se tak pro soupeře stále méně a méně čitelnými. Tento příklad nám jenom říká, že aby pro nás byl blaf výnosný, budeme potřebovat aby nám přinesl úspěšnost zhruba ve třech partiích ze čtyř (cca 75%). Zatímco s floatingem nám pro výnosnost stačí úspěšnost lehce přes 50%.
Kdy floatovat?
- Výběr správné pozice - pro floating bychom se měli uchýlit jen v tom případě, pokud máme na soupeře pozici (tj. soupeř se vyjadřuje v každém sázkovém kole před námi), jelikož právě pozice nám dává tu výhodu zpozorovat soupeřovu slabost na turnu (soupeř checkne), floating mimo pozici není dobrý nápad.
- Výběr správného počtu soupeřů - dále je naším cílem ocitnou se při floatingu jen proti jednomu soupeři, každý další hráč v dané partii totiž snižuje naše šance na úspěch, jelikož se výrazně zvyšuje šance, že někdo chytne na stole slušnou karetní kombinaci, se kterou se jen tak nevzdá.
- Výběr správného typu soupeře - nejlepším terčem na floatování jsou tight/aggressive hráči, kteří dokáží položit své karty, když cítí, že jsou poraženi. Nebo obecně floatovat hráče, kteří mají ve zvyku continuation betovat naprostou většinu flopů, ať už jim flop pomohl či nikoli doufajíc, že právě nás flop totálně minul - tito hráči pak velmi často vzdávají turn.
(TIP - pomoci při floatingu nám můžou statistiky z programů jako jsou Poker Tracker či Holdem Manager - čím větší bude mít soupeř rozdíl mezi % četností conbetnutých flopů a % četností conbetnutých turnů, tím je pro náš floating atraktivnější, jelikož je zde velká šance, že soupeř turn check/foldne)
- Výběr správných karet - v podstatě můžeme floatovat s jakýmikoliv kartami. Chceme-li si floatování udělat co nejbezpečnější, potom je vhodné se do něj pouštět s nizkými pocket páry, bottom párem na flopu nebo alespoň gutshotem či s backdoor flush draw, díky čemuž získáváme alespoň několik outs k vytvoření případné výherní kombinace na turnu popř. riveru.
Kde je floating lepší zbraní - v cash games nebo v turnajích?
Floating spíše využijeme v cash games a to převážně z důvodu, že právě v cash games máme neustále možnost mít k dispozici 100 BB, což nám dává velký prostor k manévrování. Zatímco v turnajích se průměrný stack hráčů může pohybovat v pozdějších fázích turnaje dejme tomu mezi 15 – 30 BB, což nám příliš prostoru nanabízí. V tunajích tedy floating přichází v úvahu nejčastěji během úvodní fáze, kdy poměr BB/stack je ještě velký. Navíc v cash games si můžeme kdykoliv žetony (peníze) dokoupit do původní hodnoty 100 BB, což v turnajích (kromě rebuy/add-on) samozřejmě nelze a každá ztráta žetonů velmi bolí a přibližuje nás k vyřazení.
Závěrem
Floatování je užitečná pokročilá technika blafování, kterou určitě nevyužijeme na micro limitech, na řadu přichází až na limitech vyšších. Je to blaf rozložený od flopu do turnu, a založený na dobré znalosti svých protihráčů. Poté, co si hráč osvojí tuto techniku a pozná situace, ve kterých ji může úspěšně aplikovat, náhle zjistí, že má velmi mocné eso v rukávu.
Floating ale zároveň není něco, s čím bychom měli do jednotlivé partie jít a mít v plánu, že to provedeme. Floating slouží čas od času k sebrání continuation betu a jeho použití by se mělo odvíjet až od dané situace na daném flopu, proti danému hráči. Když se budeme snažit někoho floatnout každou druhou hru, začnou nás soupeři na turnu check-raisovat s opravdovými handami a naše eso v rukávu se stane nepoužitelným.