V následujícím článku převzatém ze serveru PokerListings.com se podíváme na zajímavý přístup k jednotlivým úrovním vlastní hry a také k tomu, jak (také) zlepšovat herní bilanci. Myšlenka článku je převzata ze známé pokerové knihy Elements of Poker od Tommyho Angela.
Tři úrovně hry
Následujícími třemi úrovněmi vlastní hry prochází každý pokerový hráč, ale rozsah, hloubka či délka trvání těchto fází se jistě liší.
A hra
Tohle je prostě ta nejlepší hra, kterou jste schopni předvádět – cítíte se skvěle, neděláte chyby a (jakoby snadno) vyděláváte žetony – potažmo peníze. Jednoduše řečeno neděláte chyby a máte přehled o všem, co se u stolu – lépe řečeno na něm – děje.
C hra
Tak tohle je ta nejhorší hra, kterou se prezentujete. Děláte chyby, ve špatné chvíli dorovnáváte, nevhodně blafujete – prostě odevzdáváte svoje chipy ostatním. Jakoby se nic v takové chvíli nedařilo, necítíte se dobře a prostě nevíte, jak z toho ven.
Do takové situace se můžeme dostat z několika různých důvodů: může to být únava, tilt, nuda, ztráta koncentrace apod. Ať už je to způsobeno čímkoliv, takovýmto pokerem prostě a jednoduše přicházíte o peníze.
B hra
Tohle je něco mezi Vaší áčkovou a céčkovou hrou. Některé Vaše hry na úrovni B mohou být ziskové, jiné naopak dosti nákladné. S výjimkou opravdu kvalitních účastníků pokerových turnajů stráví právě B hrou většina hráčů významný podíl času stráveného u stolu.
Zvedání spodní laťky
Většina pokerových hráčů, knih, videí i článků se zaměřuje na hru úrovně A: obvyklá jsou témata jako zvyšování zisku, blafování, správná výše sázky či jak hrát co možná nejlepší poker. Samozřejmě chcete neustále pracovat na zlepšování své A hry, ale v určitém bodě to možná není energie vydávaná na úplně správném místě. Zvažte tohle:
- Řekněme, že Vaše A hra vydělává 5 dolarů za hodinu, B hra má bilanci nulovou a C hra vždy 5 dolarů za hodinu tratí.
V takovéto konstelaci je cestou k vydělávání peněz to, že budete hrát svou hru A častěji než hru C. Zlepšování hry A je jistě dobré – stačí se dostat na zisk 6 či 7 dolarů za hodinu a vyděláváte, i když hrajete hru C stejně často. Takhle se na poker dívá většina lidí – naneštěstí tenhle přístup má trhlinu.
Co se vlastně dá zlepšit na nejlepším pokeru, který někdo předvádí – lépe řečeno jak dlouho se dá vylepšovat? Do nekonečna? Pokud už někdo nedělá chyby a hraje skvělý poker, zlepšování se výrazně zpomalí. Zisk, který si v pravidelných intervalech připisujete, prostě není možné navyšovat jednou provždy – Vaši soupeři mají vždy omezené zdroje, které jsou ochotni do dané hry uvolnit, navíc i oni svou hru stále vylepšují.
Alternativní cestou ke zvýšení zisku je tedy práce na takových situacích, kdy se nedaří, tedy na C hře.
Kdo je lepší hráč? Někdo, kdo vydělá $10 za hodinu při A hře a tratí $10 za hodinu při C hře, nebo někdo, kdo vydělává 4 dolary při své nejlepší hře a tratí pouhý jeden dolar při hře nejhorší?
Je to jednoduché – stojí za to pracovat na omezení C hry.
Omezení C hry vede k lepším výsledkům!
Zaměřte se nejprve na absolutně nejhorší fází nejnižší úrovně své hry. Pro většinu hráčů to je situace, kdy jsou v opravdu těžkém tiltu, kdy odevzdávají žetony téměř zadarmo. Zkuste tyto situace lépe kontrolovat – bilance C hry se začne zlepšovat a jednoduchou matematikou budete dosahovat vyšších zisků. Pokud těchto změn skutečně dosáhnete, A hra zůstane stejná, ale hry B i C budou mít bilance lepší (budou lehce vydělávat, resp. méně prodělávat).
Shrnutí
V určité chvíli se dostanete do bodu, kdy zlepšování Vaší nejlepší hry začne být náročnější, zato omezení negativních důsledků hry nejhorší skrývá opravdu (až netušeně) veliký potenciál. Nad tím, kolik v daných hrách vyhrajete, až takovou kontrolu nemáte, ale to, kolik prohráváte, máte ve svých rukou mnohem zásadněji. Zvyšování laťky nejhorší hry, kterou u stolu předvádíte, tak sebou přinese zlepšování bilance, ideálně pak zvyšování zisku, aniž byste nutně vydělávali více v situaci, kdy se Vám daří – proděláváte totiž méně tehdy, kdy karta zrovna nejde.