Dnes si představíme hráče, který je v pokerové komunitě velmi dobře známý - často se používá jeho přezdívka „El Matador". Podíváme-li se do slovníku, zjistíme, že tohle španělské slovo znamená vrah či vražedný. A právě takové jsou pokerové kvality Carlose Mortensena - muže některými označovaného za nejlepšího evropského hráče historie.
Začátek kariéry
Jeho celé jméno zní Juan Carlos Mortensen - jeho první část byla dost možná „ztracena v překladu". Sám Mortensen totiž přiznal, že když poprvé přijel do Ameriky, neuměl anglicky ani slovo - od začátku je tak prostě pro všechny jen Carlosem. Navzdory počátečním jazykovým nesnázím ale Mortensen získal u soupeřů respekt velmi rychle - ale nepředbíhejme.
Syn světoběžníka
Juan Carlos Mortensen se narodil 13. dubna 1972 v třistatisícovém městě Ambato v Ekvádoru. Jeho matka je Španělka a otec dánský diplomat a světoběžník, jehož rodina měla farmy v Ekvádoru - kam se také v sedmdesátých letech uchýlil. Mortensen se narodil do opravdu velké rodiny - má ještě dva bratry a tři sestry. Když mu bylo patnáct, přestěhovali se všichni do Madridu - Carlos má tedy dvojí občanství, na turnajích ale reprezentuje barvy Španělska.
Seznámení se s pokerem
„El Matador" si stále pamatuje první den, kdy se seznámil s pokerem. „Bylo to 15. dubna 1997 v Madridu. Pracoval jsem jako barman v soukromém klubu Montera - často jsem hrával šachy a kulečník. Jednoho dne tam začali hrát Texas Hold'em - čekal jsem zrovna na svou ženu a řekl si, že to taky zkusím. Prohrál jsem sto dolarů - a tu noc jsem nemohl usnout, byl jsem tak naštvaný. Jaké jsem udělal chyby? Další den jsem hrál znovu - a vyhrál dvakrát více, než jsem předtím prohrál. Vyhrával jsem i další čtyři dny, po kterých jsem se rozhodnul práci opustit a začít se věnovat pokeru."
V devadesátých letech byl poker ještě daleko od dnešního rozmachu: „Ve Španělsku nebyl poker legální - ale ilegální vlastně taky nebyl. Nemohli jsme hrát o peníze - takže kdyby se objevila policie, řekli bychom, že hrajeme pro zábavu. Začal jsem v tom samém klubu hrát každý večer. Vyhrával jsem třeba 25 dnů z měsíce - po několika měsících už se pomalu přestávalo hrát, protože jsem vyhrával až moc často. Asi i z toho důvodu jsem se rozhodnul pro přesun do Ameriky."
Příjezd do USA
Carlos tak v říjnu roku 2007 dorazil do USA - nejdříve chtěl dobýt kasina v Atlantic City. Jeho počáteční bankroll byl $2.800 - a hned první den z něj prohrál celou polovinu. Postupně začal ale být úspěšný a na konci tříměsíčního období, na které mu platila víza, se dostal na hranici $10.000.
„Když jsem přijel do Států, neuměl jsem anglicky skutečně ani slovo. A protože jsem nerozuměl, musel jsem se opravdu věnovat chování lidí. Když dokážete ostatní dobře číst, můžete dobře odhadovat - skoro cítit - co udělají. Podíváte se do jejich očí či to uvidíte v jejich tváři. Když jsem s pokerem začínal, tak jsem se jen díval a zkoušel analyzovat. Vůbec jsem se nezapojoval do nějakých konverzací u stolu - jen jsem hrál svou hru."
Pak se tedy opět vrátil do Madridu - kde začal hrát s opravdu kvalitními místními hráči, kteří mu po nějaké době učinili nabídku, která se neodmítá. Chtěli mu totiž zaplatit startovné v WSOP 1999 - a nejen to. Uhradili mu cestovné, ubytování i buy-in a žádali za to 70% výher. Toho roku to ale ještě Mortensenovi nevyšlo, skončil asi v polovině startovního pole.
Carlos pak v Americe ještě zůstal a začal hrát menší turnaje za vlastní peníze - po nějaké době a úspěších se i s manželkou přesunul do Kalifornie, kde se mu začalo velmi dařit v Commerce Casino. Do konce dalšího tříměsíčního období, které mu povolovala víza, tak dokázal vyhrát asi $50.000 - pak se opět musel vrátit do španělské metropole.
„Mí soupeři si myslí, že jsem velmi agresivní - skoro blázen. Tahle image se mi líbí, protože mi dává jistou výhodu. Nechtějí třeba navyšovat moje blindy, protože tuší, že bych na to dál reagoval. Mám třeba nejlepší karty - anebo vůbec nic - ale často je prostě dotlačím k zahození karet."
První větší úspěchy
Do Vegas se vrátil znovu v roce 2000 - ve WSOP se výrazně zlepšil a skončil na 69. místě z 512 účastníků, v jednom z dalších turnajů skončil sedmý ($22.575). Stále však zůstával hladový po opravdu velkých úspěších - intenzivně tedy pracoval na dalším zlepšování své hry.
„Poker jsem se nenaučil čtením knih - ale u stolu. Snažím se všechno si pamatovat a zaznamenávat a později tyhle informace dále využívat. Snažím se přicházet na věci, na které ostatní ani nepomýšlejí; vytvářet si svůj vlastní herní styl. Moje silná stránka je analýza hry ostatních - jakmile přijdu na něčí herní systém, snažím se proti nim hrát takový anti-systém, to znamená využít jejich vlastní herní styl proti nim samotným."
V roce následujícím pak nejdříve na L. A. Poker Classic vyhrál velmi zajímavý turnaj ($116.772), následovalo vítězství v Shooting Star turnaji, za které získal nejen $44.550, ale také startovné do hlavního turnaje WSOP 2001. A právě tam přišly Carlosovy slavné chvíle.
„Kdykoliv můžu někoho dostat, neváhám ani chvíli; cítím-li slabost, útočím. Někdy jsem podle odds outsider, ale moje matematika zafunguje. Mám třeba víc žetonů a někoho vyřadím na coin flip - zbavím se tak soupeře a ještě zdvojnásobím žetony."
Hlavní turnaj WSOP 2001
Tehdy 29letý Juan Carlos Mortensen přijel v roce 2001 do Las Vegas plný nadějí po předchozích úspěších - ale podobně na tom bylo i dalších 612 účastníků hlavního turnaje. Ten se pro Carlose vyvíjel velmi příznivě, postupně se propracoval až k final table - a i u něj si počínal zkušeně a hlavně úspěšně. V heads-up se tak postavil Dewey Tomkovi, majiteli tří náramků z WSOP, který už jednou v hlavním turnaji druhý skončil (v roce 1982). Na poslední hru, která rozhodla o zisku $1.5 milionu pro Mortensena, se můžete podívat tady:
Mortensen byl pak často označovaný za posledního profesionálního hráče, který ovládnul hlavní turnaj WSOP - pak totiž přišla éra překvapivých vítězů. Tenhle úspěch byl ale stále pouze začátkem jedné velmi úspěšné pokerové kariéry.
"Věřím tomu, že ať už chcete dosáhnout čehokoliv, snažíte-li se o to opravdu, může se Vám to podařit - jen se nesmíte nikdy vzdávat."
Pokerová superstar
O rok později skončil v jednom z menších turnajů na WSOP čtvrtý, v roce 2003 pak získal Carlos další náramek z jednoho z vedlejších turnajů ($251.680). O několik týdnů později se propracoval k finálovému stolu i na turnaji WPT Borgata Open v Atlantic City. Mortensen slaví po celou dobu své kariéry úspěchy díky svému aktivnímu hernímu stylu.
„Já jsem čitelný těžko - má hra je totiž takový mix. Chvíli hraju matematický poker, jindy jdu do gamblu či zablafuju a seberu pot. Můžu hrát různými způsoby díky své image. V dlouhodobějším výhledu každý dostává zhruba stejně často dobré i špatné karty, ale úspěch v no-limit hrách je podmíněný blafováním. Já si tedy nemyslím, že je to jen o matematice."
Rok 2004 pak byl pro Španěla veleúspěšný - po sérii skvělých výsledků rok zakončil milionovým triumfem na turnaji WPT Festa al Lago, který je pojmenovaný po Doylu Brunsonovi - celým názvem „$10,000 The Doyle Brunson North American No Limit Hold'em Poker Championship". Stal se tak druhým mužem historie - po Brunsonovi - který získal vítězství v hlavním turnaji WSOP i v turnaji WPT (Doyle této mety dosáhnul o pouhé dva měsíce dříve).
Právě Doyle Brunson byl Mortensenovým vzorem. O tom, jak moc ho obdivuje, svědčí i následující slova: „Doyle je stále jedním z nejlepších hráčů na světě. Kdysi jsem slyšel, že Super/Systém je nejlepší pokerová kniha, která byla kdy napsána, tak jsem ji na jednom turnaji, který právě Doyle vyhrál, také koupil. Už po první čtyřiceti stranách mi bylo jasné, že Doyle všechny učí správné věci a to je jen jeden z dalších důvodů, proč jeho hru i jeho samotného respektovat. Je to skvělý hráč, který se vždy chová jako gentleman."
Mortensen prostě vytrvale potvrzoval své kvality špičkového hráče - a to nejen v živých turnajích. Výborné výsledky totiž začal zaznamenávat i v online pokeru.
Další velký triumf
El Matador zaznamenal další velké opravdu velké vítězství (po celé řadě dalších zajímavých výsledků) v roce 2007 - shodou okolností triumfoval znovu v etapě WPT pojmenované po Doylu Brunsonovi, tentokrát to byla dokonce etapa finálová a v tom roce nejprestižnější. Na velmi zajímavé závěrečné hry toho dalšího Mortensenova životního turnaje (získal tehdy $3.970.415) se můžete podívat na následujícím videu.
„Já bych řekl, že poker je hra lidí, kteří v ní používají karty - ne karetní hra, kterou hrají lidé. Myslím, že všichni hráči mají své limity, existují pro ně situace, kdy jsou v úzkých. A právě to je ta chvíle vhodná k tomu je pořádně otestovat."
Ctižádostivý patriot
Carlos Mortensen dnes žije většinu roku v Americe - ale na Španělsko stále nemůže zapomenout.
"Ameriku mám opravdu rád - ale zároveň mi chybí Španělsku, které je o tolik přátelštější. Tam jsou lidé na ulicích, venku, v barech - jsou celkově přístupnější. V Americe jsou lidé pořád v autech - ale stejně to tam mám rád."

„El Matador" už toho v pokeru opravdu hodně dokázal - ale určitě toho o něm také ještě dost uslyšíme.
„Můj cíl je hrát ty největší turnaje - a pravidelně v nich být úspěšný. Není to snadný cíl, ale já ho dosáhnu."
