ahoj,
takže poker mi teď fakt na pc nejede. Za únor jsem zatím odehrál umořených 2k hand na nl50 s profitem něco přes 1bi. Hlavní náplní je koukání na všechny možný filmy a seriály (scrubs ftw!), psaní bakalářky (1.března odevzdávám, učitel, s kterým mám být v kontaktu v podstatě během celého psaní, buď umřel, nebo se na mě nasral, protože mu už tři měsíce dlužím knížku. Tak nebo tak, ještě mi neodepsal na můj mail, v kterém jsem mu poslal zhotovenou část).
No a dneska jsem si šel na Anděl do knihkupectví pořídit něco zajímavého. A nakonec úlovek jak hrom! Našel jsem nově vydaný Necronomicon v češtině. V podstatě se jedná o Knihu mrtvých, neboli takový griomár o kouzlech:) Jeho původní autor je H.P. Lovecraft, ale dneska už se jedná o tak rozšířený mýtus, že dokonce Necronomicon sloužil coby zdroj zápletky v takové klasice jako je Evil Dead:)
Druhou knihou s kterou jsem odešel je Krok ze tmy od R.E.Howarda. Jedná se o sbírku hororových povídek z let 1925-1932. Takže doporučuju:)
A protože sám se snažím něco sepsat, ale jsem línej a bez motivace, tak sem hodím malou ukázku na posouzení, třeba mi na to můžete něco napsat,thx...
jukebox:
a jedem...
-------------------------------------------------------------------------------------------
Bylo něco přes dvě hodiny po západu slunce a já pozoroval svět za oknem. Praha. Palmovka. Místo kterému v tuhle hodinu nechcete být nikterak blízko. Zvrátil jsem hlavu a potáhl z cigarety; nechal si nikotin stoupat do hlavy - uvolnění. Otevřel jsem oči a vyfoukl dým z otevřeného okna.
Na špinavých a bezbarvých ulicích byl prach. A právě kombinace prachu a světla z pouličních lamp vytvářela zvláštní atmosféru městského nokturna. Jako kdyby se ve vzduchu vznášela mlha – šedá, špinavá, lepkavá a rozpínavá zloba - odrážející morálku obyvatel Prahy, města které na jednu stranu nenávidím, na druhou vím, že je mojí součástí. Je to největší atrakce v nočním panoptiku lidské mysli; vstupné je symbolické, show je k nezapomnění; vryje se vám do mozku jako kulka. Sám se cítím jako terč, každou noc co vycházím na Sběr.
Přímo pod mým oknem stály dvě pochybné existence. Jedna se ležérně ramenem opírala o vchodové dveře a druhá stála opodál a prudce gestikulovala. Naklonil jsem se.
„ Kde je do hajzlu?,“ zaklel ten u dveří.
„ Říkám ti, že tu bude každou chvíli.“
Ten u dveří se nervózně rozhlídl kolem sebe. Měl jsem lepší šanci si ho prohlídnout. Byl snědší pleti – na Palmovce nic výjimečného – a svojí tělesnou stavbou připomínal mrože. Dokonce měl i podobné vousy. Na sobě měl teplákovou soupravu - asi jediné oblečení, v kterém se může tak tlustý člověk cítit pohodlně.
Druhý z nich byl sportovní postavy. Mimo to vypadal daleko zajímavěji, ne oblečením – měl klasickou sestavu městské trosky: špinavé a upocené tílko, kraťasy a sportovní boty -, ale tím, o kolik byl klidnější než jeho společník. Stál vzpřímeně a s jistotou, nicméně mrožova podezřívavost mu lezla krkem.
„Říkám ti, ať se nebojíš, Bouchač je spolehlivej týpek, za něj ručím,“ uklidňoval mrože, přitom se na něj podíval a hluboce se nadechnul. „Jestli se ti to nelíbí, tak příště můžu jít za někým jiným“, dodal jízlivě.
Upřímně jsem zvažoval situaci, dneska jsem neměl v plánu jít na Sběr ani nikam jinam. Chtěl jsem zůstat doma a dát si pivo. Dívat se třeba na filmy na Nově. Zábava je to děsná, ale nálada se dneska jednoduše nedostavila. S tímto pocitem jsem zavřel okno a šel k ledniččce.
Dalšího rána začaly paprsky slunce pronikat skrze tlusté sklo okna a lomem světla vytvářely podivné útvary v malé ložnici ve třetím patře budovy stojící v pravém úhlu ke kolejím od tramvají, které už pár hodin brázdily dusné moře plné šedi a ospalosti nového dne. Zdejší hluk pronikal i do oken a do bytů vedlejších ulic. Světlo a hluk probudilo i X.
Otevřel rudé a alkoholem zalité oči, posadil se na posteli a protáhl. Pohled mu sklouzl na výstřižek z novin, který mu ležel na nočním stolku. Titulek říkal: „ Policie je zoufalá, hledání svědka pokračuje!“.
-------------------------------------------------------------------------------------------
gl do února a pokud se snažíte najít smysl dnešního postu, pak věřte, že poker by neměla být konečná stanice a smysl života, ale pouhá cesta k naplnění vašich opravdových cílů. Jinými slovy, mějte i jiné koníčky a záliby, nebo se z toho jednou všichni pos....
ps: "x" je jméno postavy obv.)