Proč vlastně fishky přemýšlejí tak jak přemýšlejí? Lidé jsou obecně líní a mají věc nazývanou "ego", což způsobuje změnu jejich logiky na něco, co často nedává smysl. Odmítají si připustit, že jsou ostatními překonáni a nejsou schopni uznat svou chybu. Tohle je přesně důvod, proč hra jako poker neumírá. Lidé si nechtějí připustit, že jsou špatní hráči, nebo mají strach požádat někoho o pomoc.
Přehled všech článků zde: MP Navigator
(zdroj: 2+2 autor: macvolcan)
Pocitový hráč vs Matematický hráč
Nekonečný debata... hrajete podle toho jak hru zrovna "cítíte" (feel player) nebo hrajete "matematicky" (math player)? Feel player si myslí, že matematika je přeceňovaná a hloupá. Stačí mu zkušenosti s odhadováním soupeřových hands, čtení tells, řeč těla a podle toho pozná, kdy je se svou handou slabý nebo dostatečně silný.
Math player chce mít naopak každou situaci podloženou čísly. Řeší otázky jako: Jaké jsou dostatečné odds? Jaká je procentuální šance, že vyhraji handu? Je tohle +ev? Apod.
Ani jedna logika obou hráčů není úplně správná. Proč bychom měli být jedním a ne tím druhým? Proč bychom měli ignorovat matematiku? Proč bychom měli ignorovat proměnné, které mohou pozměnit rovnice? Matematika je dobrá jenom tehdy, pokud používáme správná čísla. Můžeme pozměňovat proměnné třeba celý den, aby špatné rozhodnutí vypadalo dobře. Níže se podíváme na pár běžných špatných představ.
- "Občas jsou situace, ve kterých jsou čísla úplně nepodstatná."
Ne, skutečně ne. Občas můžeme použít náš "pocit" a pozměnit díky němu čísla, odebrat některé handy ze soupeřovi range, pokud jsme si naším readem jistí na 100%. Zřídkakdy můžeme ale soupeře putnout na jednu konkrétní handu, obvykle bychom měli soupeři přiřazovat celou range, ve které jsou všechny jeho předpokládané hands . Čím přesněji definujeme range soupeře, tím přesnější potom čísla budou.
- "Dostal jsem odds 3-1, takže jsem prostě musel callnout."
Tohle vídám skoro pořád, dokonce od hráčů, kteří se v pokerové matematice moc nevyznají. "Mohl jsem callnout, protože jsem měl pot odds." Fishky tento koncept milují, protože se rádi dívají na flop, takže vše, co jim dovolí callnout bet nebo honit draw nazývají "pot odds" nebo "implied odds" nehledě na to, jestli je jejich matematika správná nebo chybná. Někdy také čelíme poměrně malému betu, takže call vypadá, jako že je za dobrou cenu, ale ve skutečnosti na call nemáme správné odds. Je nesmírně důležité přemýšlet o handách, které mohou betovat pro value, a které typy hands mohou začít betem pro value, ale nyní jsou už v podstatě blaf. Může mít soupeř missed draw? Je schopen přetáčet nízký pár do blafu? Přehrává své handy? Bude sázet river s top párem na 3 flush nebo 4 straight boardu? Tohle jsou otázky, které si musíme pokládat.
"Soupeř prostě nemá dobrou strategii."
Tuto větu často slýcháme z úst hráčů, kteří svou hru považují za tu nejlepší ze všech. "Hraje více loose než já, potom to musí být maniak." "Hraje více tight než já, takže je to nit." Krásou pokeru je to, že existuje několik různých stylů hry, které mohou úspěšně vyhrávat. Ještě předtím než nějakou strategii zavrhnete, zkuste se zamyslet nad tím, jak by se dal takový hráč exploitovat. Nejenže vám to pomůže zařadit nějaký nový prvek do vaší hry, ale pomůže vám to pochopit mindset hráčů, kteří sedí u vaše stolu. Získáte tak možnost exploitovat jejich styl hry rychleji.
"Je to vyhrávající hráč, takže musí mít pravdu."
Tohle je přímo nebezpečné uvažování. Nikdy bychom neměli jen tak přijmout něčí strategii, aniž bychom se nad ní nepozastavili a nezamysleli se, proč si by zrovna tento názor měl být nejlepší nebo nejhorší. S tímto se setkáváme na pokerových fórech. Je na nich hodně vyhrávajících hráčů, kteří postují různé rady a doporučení. Nicméně vždy bychom měli zvážit, jestli i jejich doporučení zapadá zrovna do naší hry. Třeba se tenhle hráč na naši handu podíval jen tak bokem a nezvážil všechny informace. Nebo je třeba ani zvážit nemohl, protože neseděl u našeho stolu, když jsme handu hráli a my jsme nedokázali popsat všechny naše pocity a ready.
Jenom to, že je to zrovna vyhrávající hráč, ještě automaticky nemusí znamenat, že nemá nějaké nedostatky v obecných znalostech hry. Co u někoho funguje, nemusí vždy fungovat u ostatních.
"Já jsem tak dobrý, že už nepotřebuji pracovat na své hře."
Poker je hra, která se postupem doby různě mění a vyvíjí. Neustále se potřebujete přizpůsobovat. Pokud svůj vývoj zastavíte, lehce vám může tzv. "ujet vlak". Jestliže se hráč jako je Phil Ivey naučí něco nového pokaždé, když hraje, co vás udělá lepším než on?
"Mám zrovna jenom downswing, všechno zase vyhraji zpátky, až mi swing skončí."
Je pravda, že variance je součást této hry, ale byli bychom asi dost naivní, kdybychom říkali, že hrajeme stále náš nejlepší poker, když nám graf skáče stálé níž a níž. Podívejte se na vaše handy. Skutečně jste na 100% prohráli opravdu pouze minimum, když jste měli downswing? Neprohráli jste ani jeden nebo dva buy-iny na tiltu? Nebyli jste ani trochu frustrováni, že prohráváte a skutečně jste neuděli ani chyby, které vás tady stáli 20bb a támhle zase 10bb? Většina z nás opravdu nehraje svou nejlepší hru, když se nám nedaří. Karty nemají paměť, ale když se ocitnete v situaci, kde budeme cítit, že máme "downswing", mělo by vás to donutit se ohlédnout zpět a prozkoumat, jestli jsme neudělali nějaké dodatečné chyby, které nás stály ještě více peněz. Opravdu jste vždy získali maximální value z vašich dobrých hands? Ztratili jste minimum peněz na špatných handách? Blafovali jste v dobrých, profitabilních spotech? Nebuďte líní a nedělejte výmluvy. Nechte vaše ego venku za dveřmi a udělejte si váš domácí úkol. Je tu velká šance, že odhalíte nějaké nové chyby, které děláte už dlouho, ale teď jste je dělali mnohem častěji. Takže až vám zase někdy příště přestanou chodit karty podle vašich představ, můžete tohoto odhalení využít jako vaši výhodu a neztratit v těchto spotech už vůbec nic.
"Knihy jsou na nic."
Tohle mě vždycky rozesměje. Opravdu si myslíte, že dosáhnete maximálního potenciálu JEN hraním a přemýšlením o sobě? Tohle je přesně důvod, proč vždycky bude rozdíl mezi dobrým hráčem a fishkou. Fish si bude vždy myslet, že na to má, ale nikdy pro to neudělá žádnou práci. Dobří hráči budou zase VĚDĚT, že na to opravdu mají, protože bádají a čtou o všem možném, analyzují svou hru a pracují na sobě. Fish si myslí, že vše je o "tells a blafování", dobrý hráč ví, jak komplexní hra ve skutečnosti je a neustále se snaží zlepšovat.
"Tihle soupeři mi callnou všechny moje bety, tady prostě nejde vyhrávat. Musím se přesunout na vyšší stakes, kde budou hráči respektovat mé raisy".
Lidé o tomhle často na fórech vtipkují, ale ve skutečnosti jsou opravdu lidé, kteří si myslí, že vyšší stakes jsou jednodušší než nižší stakes, protože "lidé vědí, jak a kdy foldnout." Osobně mám tento myšlenkový proces rád, protože pro nás znamená peníze! Jenom v pokeru lidé riskují více peněz, aby mohli hrát s lepšími hráči, protože nejsou schopni porazit ty nejhorší hráče.
"Když prozradím mé super tajné znalosti v pokeru, tak už nikdy u pokerového stolu nebudu moci vyhrát, protože hráči budou už příliš dobří."
Nejprve, pokud si skutečně myslíte, že toho o Texas Holdemu víte více než všichni na vašem limitu, tak dáváte si příliš moc creditu. Za druhé, řekněme, že z každých 1000 hráčů, kteří s vámi hrají, si přečte váš post 100 a z těchto 100 hráčů si možná tak jeden odnese vaši radu a bude ji schopen úspěšně zakomponovat do své hry. Zbylých 99 možná zlepší svou hru vaší radou, ale lidé jsou obecně dost líní a spíše to budou jenom používat jako výmluvu pro jejich špatnou hru. Podívejme se třeba na knihu Super System. V pokeru to byla velká revoluce. Kniha dala na trh spousty užitečných informací a spousty hráčů díky ní zlepšili svou hru. Někteří z nich později dokonce napsali další knihy zaměřené na více detailů a na pokročilé koncepty založené právě na poznatcích ze Super Systemu. Zamyslete se nad všemi těmi hráči, kteří si vysvětlili rady špatným způsobem, změnili svou hru a stali se z nich spew monkeys. Díky jejich nově objevené "poker moudrosti" se cítí pohodlně při používání různých moves, které se dají efektivně využívat až na vyšších stakes.
Ve skutečnosti může být celkem užitečné, pokud se snažíte někomu zlepšit jeho hru. Když pomáháte ostatním, musíte se nad určitými věcmi zamyslet více do hloubky, než jste to třeba doposud udělali. Je velice důležité vědět, proč zrovna děláte určitou věc, ne že ji děláte, protože jste to takhle dělali vždycky. Einstein řekl: ,,Nikdy ničemu doopravdy nerozumíte, dokud to neumíte naučit i vaši babičku." Je sice pravda, že možná v budoucnosti vytvoříte více regularů a hru tak uděláte těžší, ale zásoba fishek tím neskončí.
"Já jsem o tolik lepší než všichni ostatní u mého stolu, že můžu otevírat s čímkoliv."
Ano, tohle je z určitého pohledu správné. Pokud máme významně vyšší skill, můžeme otevírat více marginálních hands. Pointa je, že nám hrozí riziko, že své hře věříme natolik, že můžeme mít tendence přehrávat určité spoty nebo dělat špatná rozhodnutí. Pokud se tento jev spojí dohromady s otevíráním marginálních hands, které nás dostanou do marginálních situací, riskujeme obrovské množství peněz. Samozřejmě je tu vždy jednoduchá výmluva, proč hrajeme více loose, protože ostatní hráči jsou tak strašně špatní...
"Tenhle soupeř je vyhrávající hráč, měl bych se od něj držet stranou. Naopak tenhle hráč je hráčem prohrávajícím, tak musí být určitě špatný, vsadím se, že na něj mám."
Přesně takhle přemýšlí fish pokaždé, když sedí u stolu. Pokud někdo u stolu vyhrává, fish ho automaticky považuje za dobrého hráče a trochu se drží stranou. Vůbec ji nezajímá, že je to příšerný hráč, ale zrovna mu to párkrát přišlo. Naopak pokud někdo prohrává, je to pro ně automaticky špatný hráč a fishky mu častěji dají akci. Tohle je přesně důvod, proč se fishka občas trochu zatáhne a začne více foldovat na naše continuation bety a double barrely, když se nám u stolu hodně daří. Fishky svou hru přizpůsobují jen mírně, ale není za tím žádná správná logika. Myslím, že je jasné, jak by to mělo být správně. I dobrý hráč může mít bad run a dlouhodobě prohrávající hráč může mít good run. Hru bychom měli přizpůsobovat podle tendencí soupeře a ne podle toho, jestli vyhrává nebo prohrává.
"X mi přináší štěstí."
Štěstí je věc, díky které si špatní hráči sedají ke stolu s hráči lepšími. Domnívat se, že něco způsobí, že budete mít ve hře méně štěstí, nebo věřit, že díky nějakému tajuplnému předmětu vyhrajete, způsobuje akorát nelogické rozhodnutí. Vyhýbat se zlozvykům je sice někdy hodně těžké, obzvlášť ve hře, ve které je tolik zapojeno štěstí a pravděpodobnost. I když uděláme špatné rozhodnutí, můžeme peníze vyhrát a naopak, i když uděláme správné rozhodnutí, můžeme peníze prohrát. Nicméně pokud budeme naši hru stavět na věcech, které nám přinesou štěstí namísto matematického vysvětlení, bude nás to stát hodně peněz.
"Ukážu soupeřům tenhle skvělý blaf, aby celý stůl věděl, jak jsem dobrý."
Poker je hra s neúplnými informacemi, kde hrajeme proti soupeřovým tendencím. Proto každá informace, kterou dáme soupeřům zadarmo, může v budoucnu přivést nějakého našeho soupeře proti nám ke správnému rozhodnutí. Pokaždé, když chceme soupeřům ukázat handu, která se nedostala do showdownu, musíme zvážit všechny možné následky. Někteří hráči jsou extrémně všímaví a pamatují si velice často různé akce nebo sizing našich betů, které jsme zahráli a my jim tak v podstatě dáváme tell úplně zadarmo. Proč bychom měli rozdávat informace zadarmo? Vždy si musíme přesně uvědomovat, jaké informace soupeřům dáváme, jak si je mohou soupeři vysvětlit a hlavně proč to děláme.
"Raisnu, ať vidím jak na tom jsem."
Teorie pokeru říká, že chybu uděláme pokaždé, když handu zahrajeme jinak, než bychom ji hráli, kdybychom viděli karty všech soupeřů. S tímto tvrzením bychom měli vždy betnout, pokud: 1. nás callnou horší handy (vsázíme pro value), 2. soupeř lepší handu foldne (blaf). Čeho dobrého dosáhneme, pokud nemůžeme vsadit ani pro jeden z uvedených důvodů? Vsadíme a budeme se řídit větou: ,,Pokud mě teď soupeř callne, tak vím, že jsem poražen?" Kdybyste viděli soupeřovi karty, také byste sázeli, když vás dorovná jen s lepší handou, než máte vy?
"Když betnu hodně, tak ho pořádně vystraším a on foldne. Musím dávat velké bet sizy, aby mi to foldnul."
Tito hráči si neuvědomují, že jsou potom naprosto lehce čítatelní podle bet sizingu. Ztrácejí hodně value ze svých velkých hands, speciálně proti pasivním hráčům. Dalším faktem je, že aby mohly jejich blafy být dlouhodobě profitable, musejí fungovat ve velkém % případů.